Deprese

23. září 2016 v 16:23 | Amphetamine |  Creepypasty
,,Kávu, prosím." Zvolala zrzavá dívka na číšníka. Měla nádherný úsměv. Tak dokonalý.

,,Hned to bude." Řekl číšník před odchodem.

Jakmile číšník odešel, dívce úsměv zmizel z tváře. Zírala na stůl před ní. Navzdory tomu, že na sobě měla 4 vrstvy oblečení, jí bylo pořád chladno.

,,Tady máte, slečno." Řekl číšník.

Zrzavá dívka se podívala na číšníka.

,,Stalo se něco?" Zeptal se.

,,Ne." Řekla zrzavá dívka. ,,Jen jste mě zaskočil." Číšník odešel.

Nebyla si jistá, ale myslela si, že číšník neměl zorničky.

Položila otový šálek kávy na stůl, stoupla si a odešla. Vytáhla mobil a zkontrolovala čas. 21:30. Je čas jít domů.

Šla.

Nebyly tam žádné auta, nebyli tam žádní lidé. Bylo to divné, jelikož její město bylo vždy přeplněné turisty.

Pohyb v koutku jejího oka jí donutilo se zastavit. Stála pod světlem pouliční lampy. Byl to někdo? Pes? Pokračovala v chůzi.

,,Madam." Řekl hlas ze tmy.

,,K-kdo jste?!" Zeptala se.

,,Mám snad nějakou zvláštní změnu?" Zeptal se. Dívčiny oči se začaly přizpůsobovat tmě. Hlas pocházel z malého dítěte. Vytáhla pár mincí z peněženky a podala mu je.

,,Děkuji." Řeklo dítko.

Nebyla si jistá, ale myslí si, že neviděla žebrákovi oči....ani uši...dokonce ani tvář.

Bylo to děsivé.

Byla opravdu velká tma. Vytáhla telefon a podívala se, kolik je. 21:30. To nemůže být pravda. Už musela uběhnout nejmíň čtvrthodina, když kontrolovala, kolik bylo. Ale ne. Bylo furt 21:30.

Tohle bylo opravdu děsivé.

Zamknula dveře a běžela do svého pokoje. Byla vyděšená. Co se to děje? Zaprvé, mohl to být číšník Zadruhé, mohl to být ten malý bezdomovec a zatřetí, mohla to být nějaká stará žena. Stála před domem zrzavé dívky. Jako by a ní čekala. Ale dívka netušila, kdo ta stará dáma je.

,,Dobrý den." řekla žena. Dívka se vyděsila a běžela dovnitř. Zavřela dveře jejího pokoje a posadila se na postel. Koukala se na svůj odraz v červeně obarveném střepu. Její zrzavé vlasy zakryly její pihatý obličej. Její pravé zápěstí bylo pokryté červenýma rýhama, z kterých vytíkala rudá tekutina. Krev. Začala plakat. Bála se. Byla smutná a osamělá.

ŤukŤuk-

,,Děje se něco, slečno?"

,,Máte nějaké zvláštní změny, nebo přání, slečno?"

,,Ahoj."

Bya vystrašená. Dnes slyšela jen tři věty.

Modrá a červená světla se rozléhaly všude okolo domu zrzavé dívky. Davy lidí byly tlačeny policií zpět dozadu.

,,Pozor! Nevstupujte." Rozléhalo se všude.

,,Tak...proč zemřela?" Zeptala se policistka detektiva.

,,Diagnostika...těžká klinická deprese...bylo to příliš silné. Pak začala halucinovat." Řekl detektiv.

,,Myslím, že se hodně řezala. Ale tohle už je moc...zlomila se...bodla se prvním předmětem, který našla." Řekl detektiv a ukázal na kus skla na jejím srdci. Střep byl obarven rudou tekutinou.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama