Die Before You Sleep

10. srpna 2016 v 12:01 | Amphetamine |  Creepypasty
Bože, já tak miluju experimenty >.<
Takže dnes tu máme science-pastu. Hádám, že asi první na tomto blogu xD nebo ne? No, nemám tu snad co víc říct, snad jen to, ať si užijete creepypastu xD


Zajímalo Vás někdy to, co se stane, až zemřete? No, mám o tom takovou malou představu. Lidé umírají za jakéhokoliv věku, či příčiny. Občas je to zraněním občas nemocí.

Ale občas starý muž, či žena, umírají ve spánku. Někteří staří lidé prostě umírají bez jakéhokoliv varování ve spánku. Jsou plně zdraví, jen staří. Není tu žádné vysvětlení, proč umřeli. Kdysi tu byl jeden test, roku 1950, aby zjistili, zda se to dá nějak vysvětlit. Shromáždili deset testovacích subjektů, kterým bylo nejméně 80 let a zeptali se jich, jestli tu mohou zůstat do doby, než umřou. Tito lidé měli věk, že byste mohli říct, že nemají moc času.

Jako každý kdo umřel, se nic zvláštního nestalo. Ještě před tím, než jejich srdce přestalo bít, jejich mozek byl neskutečně nevyzpytatelný, ale stále měli určitý vzor. Zavřeli subjekty s nočníma můrama, ale nebylo to jako nic, co kdy viděli. Tyto hodnoty byly stejně, jako odečty; někdo má nejhorší noční můru, někdo jí ani nikdy neměl. Jejich tváře zůstala perfektně klidná, jako jejich těla...ale nebyli v klidu.

Jeden ze subjektů přežil. Vypadal jako velmi pružný člověk. Mozek měl úplně stejný, jako ostatní, ale jeho srdce se nezastavilo. Místo toho se s křikem probudil a prudce se zvedl. Vědci k němu rychle spěchali, a zeptali se ho, co se stalo v jeho mysli. Tvrdil, že to byla ta nejděsivější věc, jakou kdy viděl. Řekl, že to byl důvod, proč lidé umírají ve spánku. Řekl, že umírání ve spánku není klidné. Řekl, že to byl nejhorší zážitek, jaký kdy měl. A když se jim chystal říct...oči se obrátili a on se zhroutil na postel. Zemřel vyčerpáním. Jeho srdce naprosto selhalo.

Vědci byli zmateni. Projekt se tam zastavil. Už odmítali jakéhokoliv pacienta, prostřednictvím této zkušenosti. Výsledky byly uzamčeny, a projekt byl ukryt před zraky celého světa. Bylo to uzamčeno ve vládím stroji, aby to nikdo nikdy neviděl. Ale jeden z vědců s tím není spokojený. O mnoho let později byl ten vědec ve věku, že by právě mohl umřít ve spánku. Vzpomněl si na projekt před těmi lety a rozhodl se zjistit, co se jim to ten starý muž snažil říct. Strávil nějakou dobu nad tím, aby připravoval své staré srdce pro to, aby přišel na tu věc. Chtěl se ujistit, že přes to zůstane naživu. Jednou v noci šel spát, jako vždy. Ale ten sen byl jiný. Byl ve tmě. Ale bylo tam světlo, vycházející z toho, co se zdálo jako koupelna.

Vypadal, že ho to přitahuje. Nemohl se ubránit chůzi k tomu. Když otevřel dveře, bylo tam jen malé blikající světlo. Špinavé zrcadlo, rozbitý záchod a sprchový kout, který byl ve stejném stavu. Podlaha byl studený beton. Byl tam dřez. Cítil, že si musí umýt obličej. Zdálo se to normální. Vhlédl od dřezu do zrcadla a viděl sebe. Vypadal naprosto stejně. Otřel si obličej a otevřel oči a zase viděl svůj odraz. Al tentokrát to bylo jiné.

Osoba vv zrcadle vypadala jako on, ale...bylo to jiné. Bylo to, jako by ho někdo vzal z hrobu, asi o 6 měsíců později. Osoba byla zkažená, ale stále zachovávala nějakoup podobnost jemu. Vědec byl paralyzován strachem. Ale nezabbránil tomu nutkání, které ho nutilo natáhnou ruku k zrcadlu. Pomalu pohnul rukou k zrcadlu. Ale místo toho, aby jeho ruka byla zastavena chladným sklem, šla dál směrem k osobě. Ruku prudce odtáhl s neuvěřitelným šokem a strachem. Postava začala pomalu mluvit. "V-všichni m-m-májí svůj čas. Měli j-j-ste to štěstí, vydržet tak dlouho. A-ale váš čas nadešel ... připravte s-se." Postava se k němu pohnula.

Vypadalo, že plánuje útěk. Dveře zmizely. Byl uvězněn v té místnosti. Strach ho paralyzoval a on se nemohl hýbat. Najednou se to na něj vrhlo křičící, s děsivým výkřikem. Jakmile to s ním navázalo kontakt, probudil se. Prudce se posadil a masivně dýchal.

Vědec si uvědomil to, co právě zažil. Rychle vzal kus prázdného papíru, který měl položený na stolku. V případě, to radši připravil předem. Načmáral tyto slova rychle, jak to jen šlo, protože věděl, že jeho srdce se chystá na kolaps. Na papíře bylo napsáno: ,,Zemřeš, než usneš!" Hodil na papír tužku, a čekal, kdy se to stane. Ale nestalo. Vyšel z pokoje. Na konci východu, stála ta postava.

Postava zašeptala. ,,M-myslel jste si ž-že uniknete t-tak r-rychle, ž-že?" Oči vědce se rozšířily v hrozný strach.

Podařilo se mu zašeptat: ,,Co...co jsi?"

Postava se hnala směrem k jeho posteli a zašeptala mu do ucha: ,,Já jsem Bůh." S těmito slovy vědec zemřel.

Vědec byl osamělý muž. Celá jeho rodina byla mrtvá, ale měl jednoho kamaráda. Nikdo nenašel jeho tělo po několik měsíců, ale jednoho dne, jeho přítel přišel na návštěvu. Šel do jeho domu a zaklepal na dveře. Žádná odpověď. Po několika sekundách ucítil neskutečný zápach vycházející z domu. Obešel dům a podíval se do okna ložnice. Uvnitř byla tma. Ale on rozeznával chátrající postavu svého přítele, který tam byl mrtvý...měsíce. Figura odpovvídala přesně tomu, co mu způsobilo smrt. Zavolal policii a ti vzali jeho tělo. Příčinou smrti ohlásili, prostě: ,,stáří." Ale našli papír vedle jeho postele. Byl podán pryč, jako důkaz. Také o tom v novinách jsou sepsané příběhy. A tak jsou všichni stále na domněnce, že umírání stářím, je přirozené a umírání ve spánku, je nejvíce bezbolestný způsob, jak jít.

No, dobře pro ně
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama