White

13. listopadu 2015 v 18:50 | Amphetamine |  Micropasta
Táhl jsem své vetché tělo po bílé podlaze směrem k malému otvoru ve zdi, která obsahovala mou potravu. Hlad, zaskřípal jsem a zašustil pod velkým stresem jednoduchého pohybu. Moje vysušené, zapadlé oči skočily od stěny k bílé zdi.
Jas byl tak ohromně jasný,že jsem nemohl vidět, jak velké mé vězení vlastně bylo.

Jak dlouho jsem tady? Měsíce? Roky?

Či snad hodiny?

Rychle jsem konzumoval šedou šlichtu, nabral ji neúčinně se svými tenkými prsty. Vypadalo to spíš jako mokrý papírový kompost než potraviny, a chutnalo to stejně dobře. Dokonce i jídlo postrádalo barvu, ale to bylo buď to, nebo hladovění. Poté, co jsem to dokončil, obrátil jsem se na neživé bílé zdi a začal z nich olizovat jedinou formu vlhkosti.

V té šílené nudě jsem hrál sám se sebou. Hádal jsem, jaké bylo mé jméno, než jsem se dostal do tohoto vězení. George? Ne. John? Ne, nikdy jsem neměl rád to jméno. Možná Mike? Líbí se mi to.

Je ironií, že jsem se bál tmy, když jsem byl malé dítě. Bát se monster, co se schovávají. Vzal jsem útěchu v mém nočním světle, které mě v noci bránilo of strašlivých tvorů a příšer. Nyní se netvoři nemají kam se schovat.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama